Byla doba, kdy jsem byla naštvaná a frustrovaná, protože mě mé milované jídlo paralyzovalo. Po jídle jsem trpěla nesnesitelnými křečemi, měla nafouklé břicho a průjmy. Když jsem nejedla, bylo mi dobře, ale jen do doby než mi začalo být špatně z hladu.

Nebyla jsem schopná vstát z postele a normálně fungovat. Budila jsem se s otázkou, proč se to děje zrovna mně. Měla jsem pocit, že žiju celkem zdravě, sportovala jsem, jedla hodně zeleniny a ovoce, nekouřila jsem ani nebrala drogy. A znala jsem spoustu lidí, co mají příšernou životosprávu a jsou úplně v pohodě. Tohle prostě nebylo fér.

Gastroenterologická vyšetření byla jako běhání v bludném kruhu. Moje cesta za diagnózou se změnila v devítiměsíční maraton zklamání. Lékařka mě trápila všemi možnými i nemožnými vyšetřeními, žádné ale neodhalilo příčinu mého stavu. Údajně jsem byla úplně zdravá, přesto neschopná normálního života.

Jak je možné, že lékař, který mi měl pomoci, mi nedokázal nabídnout žádné řešení? Až zpětně jsem si uvědomila, že gastroenterolog, odborník na trávicí ústrojí nemá základní znalosti týkající se stravy a jejího vlivu na lidské tělo!

Cítila jsem se zrazená vlastním tělem i zdravotním systémem.

Změna přišla, když jsem se rozhodla vzít své zdraví do vlastních rukou. Změnila jsem lékaře a začala jsem přemýšlet, co mohu já sama pro své zdraví udělat. Zpětně si uvědomuji, že každá překážka mi otevřela dveře k novému poznání a silnějšímu já.

Přišla jsem na to, že trpím intolerancí laktózy. To je ve světě alergií a intolerancí opravdu malý problém, přitom mi to způsobilo tolik nepříjemností. Postupně se ale nabalovaly další potíže… alergie na lepek, na mléčnou bílkovinu, cibuli, neschopnost strávit hnědou čočku a celkově slabé zažívání.

Byla doba, kdy jsem si s jídlem opravdu nevěděla rady a mívala jsem hlad. Trávila jsem hodiny a hodiny na internetu hledáním smysluplných informací, zpočátku především o bezlepkové stravě a jak lepek nahradit. Hledala jsem opravdové, plnohodnotné jídlo místo bezlepkových směsí a hotovek, plných škrobů a zahušťovadel.

Všechny zajímavé nálezy jsem také poctivě zkoušela v kuchyni. Zdaleka ne vše, co jsem našla na internetu, bylo v reálu také poživatelné. Nešlo mi jen o to neumřít hlady, chtěla jsem si taky pochutnat. Z každého neúspěchu v kuchyni jsem se naučila něco cenného – že neúspěch je odrazovým můstkem k lepším receptům a zdravějšímu já.

Rozhodla jsem se, že přestanu řešit jen následky a začnu pátrat také po příčinách. Věděla jsem, že je na čase zjistit, co to znamená stravovat se zdravě. Tak aby se mé tělo cítilo dobře, dostalo vše potřebné a fungovalo a uzdravovalo se z let, kdy to očividně nebylo to pravé ořechové, i když jsem si to myslela.

Přečetla jsem spoustu knih, článků, stala se výživovou poradkyní. Úspěšně jsem vykonala státní autorizovanou zkoušku a získala Osvědčení o profesní kvalifikaci. Můj přechod k zdravější stravě nebyl snadný, ale každý krok vpřed stál za to.

Během své cesty jsem narazila na spoustu informací, rad i polopravd, které se týkají zdravého stravování a životního stylu. Mnohé z toho jsem vyzkoušela a zjistila, co funguje a co ne. Můj příběh není jen o boji s alergiemi, je to cesta k sebepoznání a objevování. 

Našla jsem cestu ke zdraví a pohodě díky přizpůsobení stravy a životního stylu. Dospěla jsem také k respektu k potravinám a ke svému tělu. Ověřila jsem si, že i moudrost našich předků může nabídnout cenné informace o tom, jak využívat potraviny k podpoře našeho celkového zdraví.

Přidejte se ke mně na této cestě plné objevů a příběhů, čerpejte inspiraci pro lepší a zdravější život. Nemusíte trávit život na internetu hledáním informací ani se ztrácet v záplavě nefunkčních a často protichůdných rad, jako já před lety. Nechte se inspirovat mými znalostmi a zkušenostmi. Ukážu vám, jak se naučit respektovat své tělo a reagovat na jeho potřeby.